O městě a okolí číst dál

Zatímco minule jsem nabídl obrázky z konečné v Ojvínu (Kurort Oybin), dnes se vydáme po trase žitavských úzkokolejek hezky od začátku. Trať začíná v Žitavě v depu (odtamtud je též titulní obrázek), které stojí nalevo od staniční budovy a sousedí s málo využívaným depem normálněrozchodných vozidel. Při výjezdu z depa nebo zatahování do depa projíždí vlaky podél autobusového stanoviště. Samotné nástupiště úzkorozchodné dráhy je napravo před staniční budovou. U nástupiště je malý domek, ve kterém je umístěno infocentrum a prodejna suvenýrů. číst dál

Zatímco v předchozím článku jsme se vydali od Žitavy, města v německo-polsko-českém Trojzemí na sever, tento článek bude o trati vedoucí na jih a jihovýchod, směrem k našim hranicím. Žitavské úzkokolejky patří k několika málo tratím s pravidelným celoročním provozem parních vlaků ve střední Evropě a dnes pravděpodobně i na celém světě. Narozdíl od tratí Jindřichohradeckých místních drah nebo od Zillertalbahn mají tyto  tratě rozchod pouhých 750 mm. číst dál

Horní Lužice je územím tradičně spojeným s těžbou lignitu a hnědého uhlí. V minulosti existovala v oblasti velmi hustá železniční síť. Pozdější vedení hranice Německa a Polska na Odře a Lužické Nise, stejně jako především útlum těžby uhlí, znamenaly pro některé tratě ukončení provozu či přímo fyzickou likvidaci. O něco lépe je na tom Dolní Lužice, tamní železniční osobní doprava je však více využívaná díky větší blízkosti Berlína. číst dál

Po několika menších akcích na přelomu září a října v minulých letech se v Mladé Boleslavi poprvé konal plnokrevný Den železnice. Na jeho organizaci se podílelo více subjektů, osobně jsem se setkal s pracovníky Českých drah a.s., PO Mladá Boleslav, Muzea ČD v Lužné u Rakovníka a neziskových organizací SAXI-Výtopna Zdice a Mladoboleslavský železniční spolek. číst dál

Šest let jsem studoval v Ostravě. V naprosté většině jsem do města jezdil vlakem na nádraží Ostrava-Svinov. Minulý režim chtěl tamní historickou budovu nádraží zdemolovat a nahradit ji moderní novostavbou. Skončilo to však pouze pahýlem té novostavby, tzv. plató, asi nejhorším obchodním domem či spíše krytou tržnicí v republice. Tato budova měla být původně rozšířena a sloužit jako nová výpravní budova stanice, nazvané v té době Ostrava-Poruba. Nakonec však vše dopadlo jinak, a pokud se dnes bude něco demolovat, bude to právě pahýl plánované novostavby. číst dál

21. září 2010 se v Praze konaly slavnosti veřejné dopravy v rámci Evropského týdne mobility, o kterých ve velké míře referovaly významné odborné i fanouškovské weby. I já jsem se na danou akci vypravil, i když jen s mobilem. Proto bude fotografií malý počet a nijak závratné kvality. číst dál

Tunisko je mezi zeměmi severní Afriky pravděpodobně nejsvobodnější, co se týče kulturní a společenské oblasti, není však demokracií v evropském slova smyslu. Islamistické skupiny jsou v zemi nemilosrdně potírány, narozdíl od Egypta zde nedochází k útokům ze strany islámských extremistů. Ceny jsou v zemi nízké a bezpečnost vysoká (země je fakticky policejním státem). číst dál

Místa, odkud pochází poslední tři blogové reportáže, postihla náhle velká voda. Kromě nich postihla také polskou Bogatyniu a Frýdlantský výběžek, tedy prakticky celé povodí Lužické Nisy. číst dál

Možná se to může zdát neuvěřitelné, ale z Liberce vychází trať, která hned několikrát protíná státní hranici. Vlaky vyjíždí z Liberce, pokračuje pod Andělskou horu a do Chrastavy, odtamtud do Hrádku nad Nisou, kde překročí hranici do Polska, projede vesnicí Porajówem, aby pokračoval do Německé Žitavy/Zittau. Tam lze přestoupit na vlak společnosti ODEG (Východoněmecké železniční společnosti, neplést s východoněmeckými železnicemi DR, jejichž vlaky možná znáte ze starších modelů) do měst Zhořelce a Chotebuzi, o kterých jsem psal už v předchozích článcích, nebo pokračovat stále stejným vlakem přes Grossschönau zpátky do českého Varnsdorfu a odtamtud zpátky do Německa, do městečka Seifhennersdorf, kde náš vlak svou jízdu končí. číst dál

Někteří možná znají zmínku o tramvajích v Českém Těšíně v písničce Jaromíra Nohavici "Kdybych se narodil před sto lety". Měst, která po první či druhé světové válce zůstala rozdělena hraniční řekou, je však více. U nás to jsou ještě České Velenice, které byly původně předměstím Cmuntu (Gmünd), na Slovensku Slovenské Nové Mesto, ale ještě více takových měst leží na řekách Odře a Nise, na dnešní hranici Německa a Polska. Jedním z těch, které toto rozdělení postihlo velmi citelně, je Zhořelec, lužickosrbsky Zhorjelc, německy Görlitz. Historické centrum a s ním přibližně tři čtvrtiny města, včetně známé vagonky, zůstaly součátí Německa, předměstí na pravém břehu Nisy připadlo Polsku a bývá označováno jako Zgorzelec. číst dál

Ve Starých pověstech českých mluví pohanská kněžna, a ve skutečnosti spíše kněžka, Libuše o slávě budoucího města Prahy, která se má nebe dotýkat. O mostu, který spojí její Vyšehrad s Karlovem a provozu metra v jeho tubusu, mlčí. Přece jen, ten most vede půl kilometru od pohanského obětiště, kde se to celé mělo odehrát, a kde dnes stojí bazilika Sv. Petra a Pavla. Možná by tomu bylo jinak, kdyby mělo metro, nebo alespoň tramvaje, jezdit v bezprostřední blízkosti obětiště. Že tomu tak není na Vyšehradě, neznamená, že tomu tak nemůže být jinde. číst dál

V devadesátých letech se otevřeně mluvilo o uzavření či privatizaci většího počtu regionálních tratí. Kromě mnohých tratí normálního rozchodu (1435 mm) hrozilo zrušení také úzkorozchodným tratím (760 mm) z Jindřichova Hradce do Obrataně a Nové Bystřice. číst dál

O Kopidlnu se většina lidí doslechne poprvé od medvědů, v dětském seriálu "Potkali se u Kolína". Někteří si navždy myslí, že Kopidlno je vymyšlené pohádkové městečko, podobně jako Lážov nebo Kvítečkov. Přitom existuje i ve skutečnosti. Dokonce tam více než sto let jezdily vlaky ze třech směrů. Dnes již jen z Nymburka a Jičína. Poslední vlaky z Bakova nad Jizerou a Dolního Bousova přijely 13. března 2010. číst dál

Podařilo se mi vytvořit stránky všech současných tramvajových provozů v Polsku, v minulosti existovaly materiály pouze k menší části z nich. U stránek vytvořených mnou jde téměř výhradně o překlady z polské wikipedie. Věřím, že se pomohou co nejvíce lidem k získání základních informací o polských tramvajích. Rozhodně však nenahradí osobní návštěvu polským měst. číst dál