Místa, odkud pochází poslední tři blogové reportáže, postihla náhle velká voda. Kromě nich postihla také polskou Bogatyniu a Frýdlantský výběžek, tedy prakticky celé povodí Lužické Nisy. číst dál

Možná se to může zdát neuvěřitelné, ale z Liberce vychází trať, která hned několikrát protíná státní hranici. Vlaky vyjíždí z Liberce, pokračuje pod Andělskou horu a do Chrastavy, odtamtud do Hrádku nad Nisou, kde překročí hranici do Polska, projede vesnicí Porajówem, aby pokračoval do Německé Žitavy/Zittau. Tam lze přestoupit na vlak společnosti ODEG (Východoněmecké železniční společnosti, neplést s východoněmeckými železnicemi DR, jejichž vlaky možná znáte ze starších modelů) do měst Zhořelce a Chotebuzi, o kterých jsem psal už v předchozích článcích, nebo pokračovat stále stejným vlakem přes Grossschönau zpátky do českého Varnsdorfu a odtamtud zpátky do Německa, do městečka Seifhennersdorf, kde náš vlak svou jízdu končí. číst dál

Někteří možná znají zmínku o tramvajích v Českém Těšíně v písničce Jaromíra Nohavici "Kdybych se narodil před sto lety". Měst, která po první či druhé světové válce zůstala rozdělena hraniční řekou, je však více. U nás to jsou ještě České Velenice, které byly původně předměstím Cmuntu (Gmünd), na Slovensku Slovenské Nové Mesto, ale ještě více takových měst leží na řekách Odře a Nise, na dnešní hranici Německa a Polska. Jedním z těch, které toto rozdělení postihlo velmi citelně, je Zhořelec, lužickosrbsky Zhorjelc, německy Görlitz. Historické centrum a s ním přibližně tři čtvrtiny města, včetně známé vagonky, zůstaly součátí Německa, předměstí na pravém břehu Nisy připadlo Polsku a bývá označováno jako Zgorzelec. číst dál

Ve Starých pověstech českých mluví pohanská kněžna, a ve skutečnosti spíše kněžka, Libuše o slávě budoucího města Prahy, která se má nebe dotýkat. O mostu, který spojí její Vyšehrad s Karlovem a provozu metra v jeho tubusu, mlčí. Přece jen, ten most vede půl kilometru od pohanského obětiště, kde se to celé mělo odehrát, a kde dnes stojí bazilika Sv. Petra a Pavla. Možná by tomu bylo jinak, kdyby mělo metro, nebo alespoň tramvaje, jezdit v bezprostřední blízkosti obětiště. Že tomu tak není na Vyšehradě, neznamená, že tomu tak nemůže být jinde. číst dál

V devadesátých letech se otevřeně mluvilo o uzavření či privatizaci většího počtu regionálních tratí. Kromě mnohých tratí normálního rozchodu (1435 mm) hrozilo zrušení také úzkorozchodným tratím (760 mm) z Jindřichova Hradce do Obrataně a Nové Bystřice. číst dál

O Kopidlnu se většina lidí doslechne poprvé od medvědů, v dětském seriálu "Potkali se u Kolína". Někteří si navždy myslí, že Kopidlno je vymyšlené pohádkové městečko, podobně jako Lážov nebo Kvítečkov. Přitom existuje i ve skutečnosti. Dokonce tam více než sto let jezdily vlaky ze třech směrů. Dnes již jen z Nymburka a Jičína. Poslední vlaky z Bakova nad Jizerou a Dolního Bousova přijely 13. března 2010. číst dál

Podařilo se mi vytvořit stránky všech současných tramvajových provozů v Polsku, v minulosti existovaly materiály pouze k menší části z nich. U stránek vytvořených mnou jde téměř výhradně o překlady z polské wikipedie. Věřím, že se pomohou co nejvíce lidem k získání základních informací o polských tramvajích. Rozhodně však nenahradí osobní návštěvu polským měst. číst dál

Zillertalbahn je jednou z nejznámějších rakouských tratí o rozchodu kolejí 760 mm (normální tratě, třeba ty, které vedou do Mladé Boleslavi, mají rozchod 1435 mm). Není součástí sítě rakouských drah ÖBB, a proto se tu nesetkáme s typickými lokomotivami 2095 a motorovými vozy 5090 (zatím pouze německy). Naproti tomu je zde pravidelný provoz parních vlaků, kvůli kterým sem jezdí lidé z celého světa. číst dál

Jak známo, zakladatel serveru Bloger.cz, pan Mgr. Radovan Kaluža, MHD nemá rád a považuje je za nouzové řešení pro chudinu. Je však mnoho lidí, a stále jich přibývá, kteří je vnímají naprosto odlišně. Ti se schází povětšinou na serveru K-report. Protože tam není možné psát blogy, budu své materiály na dané téma dávat sem. Možná díky tomu i pan magistr změní názor. číst dál