Zatímco minule jsem nabídl obrázky z konečné v Ojvínu (Kurort Oybin), dnes se vydáme po trase žitavských úzkokolejek hezky od začátku. Trať začíná v Žitavě v depu (odtamtud je též titulní obrázek), které stojí nalevo od staniční budovy a sousedí s málo využívaným depem normálněrozchodných vozidel. Při výjezdu z depa nebo zatahování do depa projíždí vlaky podél autobusového stanoviště. Samotné nástupiště úzkorozchodné dráhy je napravo před staniční budovou. U nástupiště je malý domek, ve kterém je umístěno infocentrum a prodejna suvenýrů.
Za dvoukolejným nástupištěm se koleje ještě dále větví. Na zarostlých kolejích stojí vozy pamatující časy, kdy byl význam úzkorozchodných tratí mnohem větší, než dnes, pokud pomineme turistický ruch.
Potom trať uhýbá napravo od normálněrozchodného kolejiště a vede téměř středem města k zastávce Zittau Haltepunkt, přičemž se obvykle používá pouze označení Zittau Hp.
Těsně za ní se dřívě oddělovala v minulém článku zmíněná trať do Bogatynie/Reichenau a Frýdlantu v Čechách. O kousek dál podjíždí normálněrozchodný most přes Lužickou Nisu, po kterém vede trať do Hrádku nad Nisou a Liberce, po které jezdí především vlaky společnosti Vogtlandbahn. O kilometr dál potom stojí dvoukolejné nádražíčko Zittau Süd/Žitava Jih, v sousedství okružní městské silnice a tradičních východoněmeckých paneláků. Za ním trať míjí historický objekt Mandavských kasáren a následně přejíždí po mostě přes říčku Mandavu. Po průjezdu poměrně nezajímavým předměstím se zahrádkami vjíždíme obloukem do stanice Zittau Vorstadt/Žitava předměstí.
Toto nádraží stojí v sousedství průmyslového areálu, dnes nejspíše z větší části nepoužívaného. Na dnešní dobu působí poněkud předimenzovaně, má dvě ostrovní nástupiště (nástupiště uprostřed kolejiště) do kterých se vchází podchodem, z nichž se ovšem používá jen to, které stojí blíže nádražní budově. Ve stanici stojí také ohromná vodní věž a dlouhá nakládací rampa. Jsou tu odstavené nákladní vozy na podvalnicích. Pravidelná nákladní doprava zde však neexistuje již desítky let, takže poslouží jen pro případné fotovlaky. Teoreticky by mohla úzkokolejka posloužit například v případě rozsáhlých lesních kalamit k odvozu dřeva, jako tomu bylo v Tatrách.
V době mé návštěvy na konci června 2010 nebyl ve stanici žádný stálý personál. Několik starých dřevěných nákladních vagonů stojí v místech, kde dříve nejspíš byly také koleje, bez podvozků. Možná slouží zahrádkářům, jako kůlny, možná jen tak trouchniví. V blízkosti nádraží leží Olbersdorfer See/Olbersdorfské jezero
Po opuštění nádraží se nám nabídne pohled na celou Žitavu z odlišné perspektivy. Přestože má dnes necelých 30 tisíc obyvatel, věže jejích kostelů a paláců dokazují, že ne vždy byla jen malým městem v pohraničí. Po chvíli vlak dorazí na zastávku Olbersdorf Niederdorf/Olbersdorf dolní, která je jako jediná na znamení. Odtud pokračuje po náspu přes střed obce na zastávku Olbersdorf Oberdorf/Olbersdorf horní.
Za ní už následuje ještě několik přejezdů a objezd zbytku obce, na jejímž konci se přiblížíme ke stanici Bertsdorf. Ta je ze všech nádraží na trati nejzajímavější. Od samotného Bertsdorfu leží poměrně daleko. Koleje se větví ještě před přejezdem. Levá kolej z pohledu od Žitavy vede k oddělenému nástupišti a přímo do Ojvínu. Pravá vede do hlavního kolejiště, ze kterého lze pokračovat jak do Ojvínu, tak do Jonsdorfu. Nádražní budova stojí mezi hlavním kolejištěm a odděleným nástupištěm, na které vede levá kolej. Ve stanici Bertsdorf se také nachází depo a věžové stavědlo, ze kterého lze ovládat návěsti. Naproti nádraží, u přejezdu, stojí hotel.
Ve stanici Bertsdorf byl obnoven původní interiér.
Video s parními lokomotivami vzniklo za trochu hektických podmínek a v horku, což je poznat z mého hlasu:
"Vodní věž" na videu je ve skutečnosti věží stavědlovou, ale je možné, že slouží oběma účelům.
Na tomto videu z Youtube je vidět menší parní lokomotiva, než je typické pro tuto trať, typ IV K. Natočeno je z balkonu přilehlého hotelu. Pokud mi někdo zasponzoruje takové ubytování, rád Vám podobné video též natočím ;-)
Toto video začíná právě na nádraží Bertsdorf, ale ukazuje i další úseky tratě. Nevýhodou je, že je v němčině.
Do Ojvínu se jede přes zastávky Kurort Oybin Niederdorf/Ojvín dolní a Teufelsmühle/Čertův mlýn, který také vedle zastávky stojí. Koncový úsek trati se hodí k fotografování a filmování, neboť vede širokým a prosluněným údolím.
Trať do Kurort Jonsdorf je asi o půl kilometru delší. Poměrně dlouhý a klikatý úsek vede hustým lesem. Po výjezdu z lesa zastaví vlak na Kurort Jonsdorf Haltestelle/Jonsdorf zastávka. Kousek od ní stojí penzion a hostinec Weisser Stein/Bílý kámen. Dál pokračuje ve odlesněném svahu ze kterého je dobře vidět na severní část městečka. Před konečnou stanicí ještě na chvíli vjede do lesa, ale ještě před první výhybkou se z něj zase vynoří.
Samotný Jonsdorf působí klidnějším a více venkovským dojmem, než známější Ojvín. Lístky se prodávají ve vlaku, nádražní restaurace má otevřeno jen několik hodin denně. Jednou z tamních zajímavostí je park s amfiteátrem dole pod nádražím, další potom slavný Motýlí dům. Z Jonsdorfu do Ojvínu lze dojít pěšky přes kopec, dojet vlakem, nebo autobusem. Právě do Jonsdorfu jezdí ve větší míře vlaky vedené motorovým vozem VT 137 322 nebo dieselovou lokomotivou.
Co dodat? Návštěvu žitavských úzkokolejek mohu každému jen doporučit. Podle dostupných informací by měly ve všech vlacích platit jízdenky Libnet, takže od hranice Libereckého kraje do Žitavy (a třeba iaždo Spremberg/Grodk), stejně jako po této trati lze cestovat po celý den za 160 Kč. Fotografovat a natáčet lze teoreticky všude, ale snazší to je v přehledných úsecích mezi Čertovým mlýnem a Ojvínem, okolo zastávek Olbersdorf dolní nebo Žitava Jih. Zajímavá je také stanice Žitava předměstí a okolí.
A samozřejmě platí, že kdo chce, abych ke svým článkům přidával jeho fotky a videa (o kvalitě vlastních si nedělám iluze), budu mu velice vděčný. Ne každý má čas a energii vytvářet vlastní stránky. Kontaktní mail je autor@mhd-vlak.tk
Oficiální stránky dráhy naleznete zde: http://www.soeg-zittau.de/
Neoficiální stránky potom zde: http://www.zoje.de/ a zde: http://www.zittauer-schmalspurtriebwagen.de/
Praktické informace o veřejné dopravě v oblasti zde: http://www.zvon.de/index.php?whl=00000000&lg=cz
2024 ©