Někteří možná znají zmínku o tramvajích v Českém Těšíně v písničce Jaromíra Nohavici "Kdybych se narodil před sto lety". Měst, která po první či druhé světové válce zůstala rozdělena hraniční řekou, je však více. U nás to jsou ještě České Velenice, které byly původně předměstím Cmuntu (Gmünd), na Slovensku Slovenské Nové Mesto, ale ještě více takových měst leží na řekách Odře a Nise, na dnešní hranici Německa a Polska. Jedním z těch, které toto rozdělení postihlo velmi citelně, je Zhořelec, lužickosrbsky Zhorjelc, německy Görlitz. Historické centrum a s ním přibližně tři čtvrtiny města, včetně známé vagonky, zůstaly součátí Německa, předměstí na pravém břehu Nisy připadlo Polsku a bývá označováno jako Zgorzelec.
Zatímco v Českém Těšíně se rozdělení města po první světové válce stalo osudným i tamním tramvajím, ve Zhořelci pouze přestaly jezdit na pravý břeh do Polska. V německé části města však jezdí dodnes, avšak dnes již pouze na dvou linkách. Provoz zajišťují tramvaje typu KT4Dt, které vznikly rekonstrukcí vozů KT4D, vyrobených v pražské vagonce ČKD-Tatra v Praze na Smíchově. Od původního provedení vozů se liší především elektrickou výzbrojí, polopantografy a úpravami interiéru, zůstala jim však původní kulatá světla, jaké mají i pražské tramvaje T3 a T6A5.
Obě tramvajové linky mají velkou část trasy společnou, od okraje severního sídliště až na jižní okraj centra města. Budova v pozadí jsou kasárna "myslivců", elitní vojenské jednotky. Podle ní nese název i blízká tramvajová zastávka Jaegerkasserne.
Mezi touto zastávkou a hlavním terminálem městské dopravy Demianiplatz stojí městské muzeum (růžová budova).
Samotné náměstí Demianiplatz je velmi malé a prakticky celé jej zabírají zastávky městské dopravy. Sousedí však s několika dalšími, většími náměstími, proto právě zde nastupuje a vystupuje nejvíce cestujících.
Z Demianiplatz lze projít pasáží na Postplatz, tramvaje mají cestu o něco delší.
Aby mohly dále pokračovat po Berlinerstrasse k hlavnímu nádraží (Hauptbahnhof).
Na jižním okraji vnitřního města se linky dělí. Méně využívaná linka 2 pokračuje k úpatí vrchu Landskrona, kde je zakončena kolejovým trojúhelníkem a ne smyčkou, jak je obvyklé. Významnější linka 3 zamíří na sídliště Weinhübel, odkud pochází také čtyři poslední snímky.
Na závěr dvě videa z Youtube a po nich praktické informace.
Pokud se chcete dostat do Zhořelce, cesta z Prahy a Mladé Boleslavi vede přes Liberec a Žitavu. Vlakem trvá z Mladé Boleslavi přes tři hodiny, autem by ji bylo možné zvládnout za tři hodiny. Mezi německou a polskou částí se potom lze přepravit autobusovou linkou P, ve špičkách všedních dnů jezdí každou půlhodinu. K návštěvě mohu doporučit asijskou restauraci u smyčky Weinhübel, ceny zde jsou na německé poměry velmi nízké (oběd lze pořídit do 5 €).