Vlakem na Hel

Napsal mhd (») 16. 6. 2022 v kategorii Polsko, přečteno: 1091×

Helská kosa není v českém prostředí zcela neznámý pojem. Někdo jej zná z letních dovolených, další ze seriálu Cirkus Bukowsky, někdo aspoň jako zvláštní útvar na mapě kdesi na polském pobřeží. Je to nejsevernější část Polska a zároveň úzký pruh pevniny oddělující Gdaňský záliv od vlastního Baltského moře. Helská kosa je velice úzká, v obci Chalupy méně než 150 metrů. Samotný název Hel pak nejspíše vychází z germánského "heel", tedy pata, méně pravděpodobné je spojení s peklem, které bylo v původní germánské mytologii spojené s chladem a ne výhní, obec Hel je doložená od 16. století.

Pro svou polohu měla Helská kosa také velký vojenský význam, zejména v meziválečném Polsku, jehož byla součástí, zatímco blízký Gdaňsk se stal "svobodným městem", osídleným převážně Němci a jen o pár desítek kilometrů západněji pak začínalo vlastní Německo. Za druhé světové války se zdejší vojáci vzdali až dva dny po kapitulaci berlínské generality a také v době socialistického Polska mělo město zásadní vojenský význam. Z toho důvodu byl turistům umožněn přístup právě jen vlakem. V dnešním Polsku patří celá trať do Pomořského vojvodství a kromě krátkého úseku se nachází v okrese (powiatu) Puck. Počet stálých obyvatel okresu od 90. let trvale roste, další lidé jej navštěvují zejména v létě.

Výstavba železnice
Ačkoli většina vlaků jezdí v relaci Gdyně-Hel a zpět, samotná trať na Hel, číslo 213, se od hlavní elektrizované tratě číslo 202 z Gdaňsku do Stargardu odděluje až ve stanici Reda. Vlaky osobní přepravy však jezdí v motorové trakci již z hlavního nádraží v Gdyni (Gdynia Główna). Provoz na hlavní trati (tehdy celé v Prusku) začal roku 1870, výstavba vedlejší tratě z Redy přes město Puck do obce Krokowa začala roku 1897, první vlak do Pucku přijel o rok později, do stanice Krokowa pak roku 1901.

Roku 1920 se celé území od Gdyně přes Redu a Puck až po Hel stalo součástí obnovené Polské republiky. Nová vláda rozhodla o urychlené výstavbě trati z Pucku přes Władysławowo až do obce Hel, kam přijel první vlak roku 1922, v roce 1928 byla dokončena vlečka do přístavu a na konci 20. let také nádražní budovy nově vybudovaných stanic. Přímé vlaky z Varšavy a z dalších vzdálenějších měst byly zavedeny až na konci 30. let. Relativně snadná dostupnost místa vedla k proměně rybářských vesnic v přímořská letoviska. Rozvoj samozřejmě zastavila druhá světová válka, ale samotná trať měla zásadní význam i pro nacistické Německo. Taktéž v období Polské lidové republiky zůstala trať velmi důležitou byla modernizována. Naopak větev do obce Krokowa přestaly v roce 1989 využívat osobní vlaky, o dva roky později i nákladní, a dnes leží na někdejším drážním tělese cyklostezka. Na konci 70. let se PKP (polské dráhy) snažily zásadně omezit na této trati parní provoz, poslední pravidelný vlak v parní trakci byl však vypraven mnohem později, 26. září 1993.

Dnešní provoz
Stejně na jiných neelektrizovaných tratích v Polsku, zajišťují většinu provozu motorové jednotky výrobce NEWAG Nowy Sacz a PESA Bydhošť. Jejich kapacita je však často nedostačující, takže na některých vlacích jezdí zdvojené, jinde doplněné o vůz určený převážně k přepravě jízdních kol. Vedle nich jezdí v letní sezóně i klasické soupravy, v sestavě lokomotiva SU42(tzv. polsat)+2 patrové vozy+cyklovůz+2patrové vozy. Patrové vozy jsou téměř totožné s českými Bmteeo provozovaným v několika exemplářích ČD, spíše jejich méně důkladně modernizované verzi, provozované na trati Kolín-Havlíčkův Brod a v jižních Čechách. Lokomotiva je polské výroby a má poměrně malý výkon,čemuž odpovídá i rychlost vlaku (trať umožňuje v některých úsecích jet až 100 km/h).

Kromě regionálních vlaků jezdí i Hel sezónně až čtyři páry rychlíků, tedy přesněji vlaků kategorie TLK dopravce PKP Intercity, a expres kategorie EIC téhož dopravce. Tři z nich jsou noční, dva denní, ale na Hel přijíždějí až ráno a na začátku léta odjíždí všechny ještě za světla. Kuriozitou je, že některé z nich tahají najaté české lokomotivy řady 754 (brejlovci) a dva vlaky TLK, Rozewie do Jelení Hory a Wydmy do Bohumína, jsou dokonce tvořené staršími českými rychlíkovými vozy B a BDs. Vlak do Jelení Hory bohužel nemá ve stanici Sedzisław použitelný přípoj přes hranici do Trutnova, takže pokud byste chtěli jet vlakem z Helu do Čech, museli byste stejně přes Bohumín, případně z Vratislavi přes Kladsko a Lichkov. Na Hel jezdí i lůžkový vůz, ale je řazen na vlak Mierzeja do Lublinu, takže Čechům moc užitečný není. Na vlaku Wydmy je takový vůz řazen v části soupravy, která míří na Lebu, namísto na Hel, ale v Gdyni je možné do něj přestoupit.

Praktické informace

Vlaky kategorie TLK a EIC jsou povinně místenkové a jezdí poměrně prázdné. Místenku nelze koupit bezprostředně před jízdou. Regionální vlaky místenkové nejsou a často jezdí přeplněné. Pokud se vám podaří zjistit, které vlaky jedou v dlouhé soupravě s lokomovitivou (na některých polských stránkách to jde), využijte právě je. Kromě většího prostoru vám nabídnou výhled z horního patra na moře po obou stranách.

Jízdenky na regionální vlaky lze koupit v pokladně, v automatu a na stránkách E-podróźnik.pl. Jízdenky na dálkové vlaky pak na stránkách Intercity.pl. Platba je v takovém případě platební kartou. Ceny jízdného odpovídají přibližně plnocennému jízdnému v ČR.

Turistické informace

Restaurace jsou na Helu dražší, než v Trojměstí. Můžete mít také problém s pomalejší obsluhou, protože často nezvládají nápor hostů. Pro dopravu na špici poloostrova lze využít místní vozidlo Melex, v létě 2021 stála jízda 7 zł. Opačným směrem od nádraží lze dojít do vojenského muzea s vlastní úzkorozchodnou železnicí. V centru města jsou hlavně restaurace a obchody se suvenýry, větší obchod s potravinami Biedrónka je hned u nádraží.