O městě a okolí
Bad Schandau je malým městem nedaleko našich hranic, dosažitelným vlakem i vlastním autem z Děčína. Nádraží DB (německé dráhy) stojí ovšem na levém břehu Labe, jako Děčín-Podmokly a do města se lze dostat pravidelným přívozem, regionálními autobusy, nebo pěšky přes silniční most a dále přes předměstí. Na nádraží zajíždějí, kromě mezinárodních expresů spojujících Prahu s Berlínem a dalšími významnými městy, příměstské vlaky z Míšně a Drážďan, osobní vlaky společnosti SBS do Žebnice/Sebnitz, Nového Města v Sasku/Neustadt(Sachs) a odtamtud do Perna/Pirna, a také přeshraniční spoje do Děčína.
Město je malé, má necelé tři tisíce obyvatel. Kromě nic zde však pobývá mnoho lázeňských hostí (slovo Bad znamená lázně) a také turistů v karavanech, kteří jsou ubytovaní v obřím kempu za městem. Pokud přijedete do města autobusem, nebo připlujete lodí, vystoupíte na místě zvaném Elbkai. Zde se nachází malý terminál regionálních a turistických autobusů, molo pro převozní lodě, stánek s tradičními klobásami a velká vyhlídková restaurace. Úzkou uličkou pak lze pokračovat na hlavní náměstí a dál doprava k mostům přes řeku Křinici/Kirnitz. Pokud hned za mostem u hotelu Lindenhof, kde bývala dříve konečná tramvají, zahnete doleva a přejdete znovu přes řeku, dojdete po 300 metrech na současnou konečnou tramvajové trati zvané Kirnitzschtalbahn.
Pokud se však vydáte dál rovně, dojdete ke slavnému výtahu. Nemám na mysli nějaký starý výtah v některém z místních hotelů, který by třeba byl historicky významný, nýbrž rozhlednu, na kterou ovšem nevedou schody, pouze výtah. Cesta s ním stojí 1,50 € a výhled na město, řeku Labe a mezinárodní železniční koridor mohu jen doporučit. Z rozhledky lze pokračovat pěšky dolů do městského parku na konečnou tramvají, která se nachází kousek od mostů přes Křinici na jejím pravém břehu (tedy na stejné straně, jako náměstí).
Tramvajová trať Kirnitzschtalbahn
Trať je dlouhá 8 kilometrů, vede údolím řeky Křinice po pravé straně silnice k vodopádu (Lichtenhainer Wasserfall). Tramvaj projede nejdříve venkovskými domy na okraji Bad Schandau, potom kolem ohromného autokempu, k vozovně a garážím společnosti OVPS, která provozuje tramvaje i regionální autobusové linky u které je také první výhybna. Zde se vykřižuje s protijedoucí soupravou a pokračuje k hotelu Forsthaus na výhybnu Schneiderweiche a dál až na provizorní konečnou Beuthenfall. Posledních 500 metrů trati bylo poškozeno povodní a proto zůstalo prozatím mimo provoz, k vodopádům je proto třeba dojít pěšky.
V hlavní sezóně jezdí tramvajové vlaky v půlhodinových intervalech (kromě ranních a večerních spojů). Tvořeny jsou motorovým vozem Gotha T57 a jedním či dvěma vlečnými vozy. Cestu z městského parku (Stadtpark) na provizorní konečnou (Beuthenfall) absolvují za necelou půlhodinu. V úseku od poslední výhybny na Beuthenfall se na konec soupravy připojí další motorový vůz. Na konečné se motorový vůz, který soupravu přivezl, odpojí a pojede za soupravou zpět na výhybnu.
Vozidla
V současné době slouží v běžném provozu na Kirnitzschtalbahn tyto motorové vozy (všechny vyrobené ve vagonce Gotha, podle které se také tento typ nazývá):
1 Vyroben roku 1957, dlouhá léta sloužil v Plavně/Plauen pod číslem 61. V Bad Schandau jezdí od roku 1992. Dnes je nejstarší tramvají typu Gotha v pravidelném provozu. Má klasický žluto-bílý nátěr a nápis Kirnitzschtalbahn. V Bad Schandau slouží od roku 1992.
2 Vyroben taktéž roku 1957, dlouhá léta sloužil v Plavně pod číslem 63. V Bad Schandau jezdí od roku 1992. Má klasický žluto-bílý nátěr a nápis Kirnitzschtalbahn.
3 Vyroben roku 1958 a dodán původně východoněmeckým drahám (DR) pro provoz na trati Klingenthal - Georgenthal. Po ukončení provozu na této trati roku 1964 byl předán do Plavna, kde sloužil do roku 1995 pod číslem 73. Má žluto-bílý nátěr a jezdí bez nápisu.
4 Vyroben roku 1960 a sloužil pod různými čísly v tramvajovém provozu ve Cvikově/Zwickau odkud byl roku 1995 prodán na Kirnitzschtalbahn. Má žluto-bílý nátěr a nápis Kirnitzschtalbahn.
6 Vyroben roku 1959 a dodán do města Jena, kde jezdil až do roku 2005. Je v béžovo-zeleném nátěru typickém pro provoz v Jeně.
A tyto přípojné vozy:
21-24 Typ B2-62, vyrobené roku 1963 ve vagonce Gotha. Na Kirnitzschtalbahn slouží od roku 1984. Vozové skříně pocházejí z Lipska/Leipzig, pojezdy z Halle nad Sálou/Halle (Saale).
25 Typ B2-64, vyroben roku 1965 ve vagonce Gotha. Do roku 1995 sloužil ve Cvikově, od té doby je v Bad Schandau.
26 Typ B2D, vyroben roku 1968 v závodě ČKD v Praze na Smíchově, avšak podle německé dokumentace. Původně byl dodán do Halle nad Sálou, v letech 1987-1995 sloužil ve Cvikově.
Všechny mají žluto-bílý nátěr a nápis Nationalpark Sächsische Schweiz. Ačkoli se jedná o tři různé typy, rozdíly mezi nimi jsou téměř zanedbatelné, pro všechny se taktéž používá typové označení Gotha.
V současné době slouží na trati tři dvojice přípojných vozů a čtyři motorové vozy, které se vyměňují na dočasné konečné Beuthenfall.
Vedle těchto tramvají v běžném provozu se ve vozovně nachází i několik starších vozů pro zvláštní vlaky. Jde o motorový a vlečný vůz známé značky MAN z roku 1928 vyrobené přímo pro Kirnitzschtalbahn a dva motorové vozy vyrobené původně pro úzkorozchodnou tramvajovou trať v Drážďanech.
Praktické informace
Jízdné jedním směrem je 4,00 €, celodenní jízdenka stojí 7,00 €. S platným Elbe-Ticketem nebo jinou síťovou jízdenkou máte nárok na poloviční slevu. O jízdenku je třeba průvodčímu aktivně říct, jinak na Vás může zapomenout a nebo se také chovat dost nepříjemně. Děti mají poloviční slevu. Průvodčí vydávají tištěné papírové jízdenky o trochu větší, než bývají vizitky. Příruční terminály na platby kartou do tohoto odlehlého kouta bývalé NDR ještě nedorazily.
Elbe-Ticket platí ve vlacích 2. třídy ČD a SBS, v regionálních vlacích DB v autobusech, kromě těch turistických, a také v přívoze. V době napsání článku stála 200 Kč pro jednotlivce a 400 Kč pro 2-5 osob, bez ohledu na věk. Územní platnost se vztahuje na německý dopravní svaz VVO, Ústecký kraj a tratě od hranice kraje do České Lípy, Mělníka, Vraňan, Rakovníka a Zlonic. Pro aktuální informace navštivte raději stránky ČD.
Téměř všichni návštěvníci Bad Schandau, narozdíl třeba od Budyšína, jsou Němci, případně Češi. Proto také většina nápisů je pouze německy. Taktéž propagační materiály města a okolí jsou téměř výhradně v němčině. Také nedoporučuji navštěvovat trať v období státních svátků a prodloužených víkendů ve Spolkové zemi Sasko, neboť tehdy mohou být tramvaje přeplněné. Pokud jedete do dané oblasti na celotýdenní dovolenou, doporučuji navštívit trať raději ve všední den.
Cesta do Bad Schandau
Na jednodenní výlet z Prahy lze využít EC 176 Johannes Brahms s odjezdem z Wilsonova (hlavního) nádraží v 8:31 a příjezdem do Bad Schandau v 10:18. Pokud Vám ujede, můžete využít také rychlík s odjezdem v 8:50 a přestupem v Děčíně. V Bad Schandau budete v 11:08. Nazpátek lze využít EC 379 Carl Maria von Weber s odjezdem z Bad Schandau 17:35 nebo osobní vlak s odjezdem v 18:50 a přestupem na rychlík v Děčíně. Později v 19:35 vyjíždí z nádraží v Bad Schandau ještě EC 179 Alois Negrelli.
Pokud použijete Elbe-Ticket, platíte navíc pouze jízdné v úseku Praha-Vraňany a zpět. Na vlacích EC jezdí obvykle klimatizované vozy, na přeshraničním osobním vlaku moderní klimatizovaná jednotka Desiro. Rychlíky Praha-Děčín jsou zatím zajišťovány staršími osobními vozy. Ve vlacích EC na německé straně neplatí jízdenky Elbe-Ticket, pro úsek od státní hranice do Bad Schandau je při použití vlaku EC potřeba zakoupit samostatnou jízdenku.
Z Mladé Boleslavi je ideální spojení rychlíkem v 8:34 do České Lípy. Zde je okamžitý přípoj rychlíkem do Ústí nad Labem, kterým pojedete do Děčína. Tam budete mít čas 26 minut na přestup na přeshraniční osobní vlak. Do Bad Schandau dorazíte v 11:08. Nazpět můžete jet v 16:50 nebo v 18:50, opět s přestupem v Děčíně a České Lípě.
Na rychlících slouží nové či modernizované motorové jednotky, přes hranice pojedete v klimatizované motorové jednotce Desiro. Pokud si na cestu zpět zvolíte pozdější večerní spoj, pojedete z České Lípy do Mladé Boleslavi motorovou jednotkou Regionova.
Autem je možné jet z Prahy po D8, dál přes Velké Žernoseky, Velké Březno a Hřensko. Z Mladé Boleslavi potom přes Českou Lípu, Děčín a Hřensko. V obou případech trvá cesta autem lehce přes dvě hodiny, z Prahy je tedy rychlejší jet vlakem.
Koho Bad Schandau a Kirnitzschtalbahn potěší nejvíce
Návštěvu Bad Schandau mohu doporučit hlavně rodinám s dětmi, které zde čeká hned několik nevšedních zážitků, jízda lodí přes Labe, výtahem na rozhlednu a tramvají za město k vodopádům. I když například v Praze tramvají jezdí běžně, mají ji spojenou s ulicemi města, takže jízda lesem pro ně bude velkým překvapením. Od tramvaje si potom lze dopřát krátkou procházku k vodopádu. Je však možné i vyrazit na trochu delší cestu do Ulbersdorfu a vrátit se zpět do Bad Schandau vlakem.
Zdatnější turisté si mohou dovolit desetikilometrovou trasu přes Ottendorf a Žebnici/Sebnitz do Dolní Poustevny, odkud jede v 17:23 přímý vlak do Děčína nebo s přestupem v Rumburku do Mladé Boleslavi. Možné je také dojít do Žebnice a vrátit se vlakem do Bad Schandau odtamtud. Návštěvu údolí Křinice mohu doporučit všem, kdo mají rádi přírodu, tramvaje, nebo velké osobní lodě, každý si zde přijde na své.
Zdroje
Stránky dopravce OVPS
Článek o Saském Švýcarsku na Idnes.cz
Článek na Stránkách přátel železnic
Článek Míry Klase na stránkách SPVD
Fotogalerie z Bad Schandau
Další fotogalerie, z roku 2003
Přehled vozového parku Kirnitzschtalbahn (německy)
Stránka na české Wikipedii
2025 ©